Chemická soutěž na MSCHŠ v Praze
11. 2. 2012
Návštěva Masarykovy SŠ chemické
Jednoho prosincového dne, přesněji 14. 12. 2011, jsme my, chemici 8. a 9. ročníků, vyrazili do Prahy na Masarykovu SŠ chemickou. Cestovali jsme autobusem, metrem i pěšky, až jsme se najednou ocitli u čarokrásné budovy.
Vešli jsme dovnitř a jakási paní nás poslala do 1. patra. Tam na nás čekaly dvě (jak jsme se později dozvěděli) paní učitelky. Rychle jsme na sebe oblékli pláště a „ŠUP“ do moderní a perfektně vybavené laboratoře, kde bylo vše připraveno pro naši práci.
Rozdělili jsme se do skupinek po 4. Každé čtveřice se ujal pohledný kluk, který po celý zbytek dopoledne čtyřem (pro ně) méně zkušeným chemikům pomáhal. Měli pro nás připravených 5 pokusů. Nebyly těžké, ale rozhodně byly zajímavé. Náš pomocník byl mile překvapen, protože jsme nejen znali chemické nádobí, ale navíc 3 z 5 pokusů už jsme dělali ve škole.
Nejdříve naše čtveřice přišla k pravé části stolu, kde na nás čekal 1. úkol. Stál tam stojan s 8 zkumavkami, s 5 plnými a se 3 prázdnými. Na plných zkumavkách byly nápisy: voda, obarvená voda, olej, křída, saponát. Za úkol jsme měli do prázdných zkumavek vytvořit suspenzi, emulzi a pěnu, pomocí látek v nadepsaných nadepsaných zkumavkách.
2. úkol byl nejzajímavější ze všech, protože jsme měli vymyslet vyzkoušet způsob, jak od sebe oddělit směs železa (Fe), chloridu sodného (NaCl) a oxidu hlinitého (Al2O3). Železné piliny jsme odstranili pomocí magnetu. Na zbývající 2 látky jsme nalili vodu, která rozpustila chlorid sodný, a na dně zůstal usazený oxid hlinitý, protože není rozpustný ve vodě. Tento roztok jsme přefiltrovali a tím oddělili oxid hlinitý. Zůstal nám nasycený solný roztok, který jsme zahřívali nad kahanem do té doby, než jsme získali krystalky chloridu sodného.
Jako 3. Úkol jsme měli připravit roztok chloridu sodného, u kterého jsme měli změřit hustotu a vypočítat hmotnostní zlomek látky v něm rozpuštěné. Tento úkol byl asi nejtěžší.
4. úkolem bylo sestavit destilační aparaturu a vyzkoušet si destilaci. Nebyl to pro nás žádný problém, protože destilaci jsme všichni moc dobře znali.
5. úkol byla práce se sklem. Nejvíce nás na ní zaujal speciální nožík, kterým se sklo nařízlo, aby šlo zlomit, protože ve škole jsme na to používali keramické střepy. Po zlomení jsme skleněnou tyčinku vložili do nejteplejší části plamene kahanu a po chvilce tyčinku ohnuli do různých tvarů. Všem se nám pokusy moc líbily a nejraději bychom v laboratoři zůstali, ale dopoledne se chýlilo ke konci a my jsme se museli rozloučit.
Náš výlet tím však ještě úplně neskončil. Nedaleko Staroměstského náměstí jsme dostali rozchod, s tím, že se sejdeme u pražského orloje. Pro některé to byl v celku bojový úkol, já a čtyři mí kamarádi jsme pěkně bloudili. Posílili jsme se v KFC a znovu se vydali na cestu. HURÁ! Spatřili jsme velký vánoční strom a tak nám bylo jasné, že jsme na místě. Jelikož byl předvánoční čas, na náměstí postávaly stánky s nejrůznějšími „blbinkami“. Chvíli jsme se po náměstí prošli, snědli výborné „Trdlo“, našli paní učitelku a zbytek chemiků a vydali se směr metro. Cesta byla klidná a my jsme se domů vrátili zase o něco chytřejší.