kyslík - TL
19. 12. 2012
Laboratorní práce č….
Kyslík - Teoretický list
Historie objevu kyslíku nás zavede až do 15. století k Leonardovi da Vinci. Při studiu vzduchu vyslovil domněnku, že jedna z jeho složek podporuje hoření.
Kyslík objevil až v roce 1774 anglický chemik Joseph Priestley. Připravil ho rozkladem vody. Po 66 letech objevil při použití elektrických přístrojů ve špatně větrané laboratoři Němec Christian Schönbein podivný zápach. Ten ho vedl k objevu ozónu.
Kyslík je velmi reaktivní plyn. Slučuje se s většinou prvků za vzniku světla a tepla. Tyto reakce nazýváme hořením. Využívají se především k výrobě elektrické energie ke spalování fosilních paliv v tepelných elektrárnách nebo k pohonu motorů.
Reaktivita kyslíku vede však i k nežádoucím reakcím, jako je například koroze kovů. Jedná se o reakci převážné většiny kovových prvků s kyslíkem a dalšími látkami, které vedou ke znehodnocení kovů.
Je životně důležitou složkou atmosférického vzduchu. Atmosféra obsahuje 21 % kyslíku.
Atmosféra je složena z několika základních vrstev: troposféra, stratosféra, mesosféra, thermosféra. Ozonosféra je součástí stratosféry.
Kyslík se připravuje v laboratoři několika způsoby. Například elektrickým rozkladem vody nebo tepelným rozkladem sloučenin obsahujících kyslík. V naší laboratorní práci vyzkoušíme přípravu dvěma tepelnými rozklady.
Aparatura na přípravu kyslíku tepelným rozkladem manganistanu draselného KMnO4
Chemická rovnice:
2 KMnO4 → K2MnO4 + MnO2 + O2
manganistan manganan oxid kyslík
draselný draselný manganičitý
Tepelným rozkladem vzniká z fialového manganistanu draselného zelený manganan draselný, černý oxid manganičitý (často se používá název burel) a kyslík.
Postup:
· Sestavte aparaturu podle nákresu
· Ve zkumavce vytvořte hromádku manganistanu draselného asi ze dvou malých lžiček látky v přibližně jedné třetině zkumavky
· Zapněte kahan a začněte zahřívat látku ve zkumavce
· Po jedné až třech minutách je vidět zčernání obsahu zkumavky vznikem oxidu manganičitého za současného uvolnění kyslíku
· Proveďte důkaz kyslíku
· Po skončení chemické reakce a vychladnutí zkumavky vysypte vzniklý manganan draselný do válce s vodou. Uvidíte jeho krásně zelené zbarvení.
Důkaz kyslíku:
Při důkazu se využívá toho, že kyslík podporuje hoření. Zapálíme dřevěnou špejli, necháme rozhořet a sfoukneme tak, aby na jejím konci zůstal žhnoucí oharek. Ten zasuneme do baňky s najímaným kyslíkem. Špejle v přítomnosti kyslíku vzplane.
Aparatura na přípravu kyslíku tepelným rozkladem chlorečnanu draselného:
Chemická rovnice:
2 KClO3 → 2 KCl + 3 O2
Postup:
1. Sestavte aparaturu podle nákresu.
2. Do zkumavky nasypte asi 1 cm vysokou vrstvu chlorečnanu draselného.
3. Zkumavku začněte zahřívat.
4. Látka ve zkumavce se po malé chvilce začne rozkládat, taje a v tavenině se začnou objevovat bublinky kyslíku. Kyslík se uvolňuje z taveniny a hromadí ve zkumavce nad ní.
5. V okamžiku, kdy zmizí všechna pevná látka, vidíte v tavenině bublinky.
6. Vhoďte do zkumavky žhnoucí malý kousek dřevěného uhlí.
7. Pozorujte reakci.
8. Když reakce proběhne, vhoďte do zkumavky kousek síry.
9. Pozorujte reakci.
10. Po dokončení nechte vše vychladnout a proveďte úklid dle pokynů vyučujícího.
Při reakci kyslíku s dřevěným uhlím probíhá reakce:
C + O2 → CO2
Dřevěné uhlí je téměř čistý uhlík. Vzniká oxid uhličitý CO2 a uvolňuje se velké množství tepla a světla. Jedná se o exotermickou reakci. Ve vzácných případech vznikající teplo může roztavit zkumavku a ta ukápne do misky s pískem. Proto ji tam musíme bezpodmínečně umístit před vlastním experimentem.
Při reakci kyslíku se sírou probíhá reakce:
S + O2 → SO2
Vzniká plynný oxid siřičitý SO2. Reakce je také doprovázena vznikem velkého množství tepla a světla. I zde se jedná o exotermickou reakci. Část nezreagované síry ztuhne v horní chladnější části zkumavky a vytvoří sirný květ.
Poznámka:
Při obou reakcích je třeba použít ochranný štít!