voda 3 - dlouhodobé pozorování - ML
19. 12. 2012
Laboratorní práce č….
Voda – závěrečná práce - Metodický list č. 3
Cíle:
· Zpracování dlouhodobého pozorování.
· Samostatné zpracování grafů.
· Zlepšení čtenářské gramotnosti a výtvarné představivosti a fantazie.
· Zpracování textu moderními metodami.
· Učit žáky navzájem se poslouchat, tvořivě diskutovat, věcně argumentovat.
· Práce s pochopením odborného textu.
Metody práce, časový plán:
Práce je rozdělena na dvě části. Hlavním důvodem je možnost využít pracovní listy ve dvou hodinách, které nemusí být řazeny jako dvouhodinovka.
- část – Zpracování dlouhodobých pozorování
První část je připravena jako samostatná práce. Žáci zpracovávají pracovní list.
Co je třeba připravit:
mm papíry na vytvoření grafů, sady křivítek, které mohou žáci využít dle své úvahy
Na konci hodiny by měli odevzdat vyplněný pracovní list a dva grafy k závěrečné klasifikaci.
Hodnocení práce:
· Grafy: sestavení svislé a vodorovné osy a jejich označení, správné vynesení bodů, sestavení křivky, celková úprava a vzhled grafů.
· Obrázek koloběhu: správnost, držení se textu, úprava.
· Zhodnocení dlouhodobého zpracování: schopnost formulovat věcné závěry a vytvoření názoru, hodnotíme i správnost vyjadřování a pravopis (žákům to vysvětlíme předem, protože proti tomu dost často protestují) - Je to vaše vizitka. Představte si, že informace připravujete pro svého nadřízeného, který si má vybrat spolupracovníky, kterým zvýší plat. Je vás dvacet a míst je pět. Snažte se svým zpracováním dostat se do VIP pětky!
· Známku doporučuji udělit po prostudování všech prací porovnáním.
- část – Získání rozšiřujících informací o vodě
Druhá část se orientuje na práci s textem s využitím metody I. N. S. E. R. T. a zároveň má za úkol rozšířit znalosti o vodě. Dá se použít v běžné hodině v 8. ročníku při probírání tématu Voda.
Pár slov o metodě I. N. S. E. R. T.:
INSERT = interactive nothing system for effective reading and thinking čili interaktivní systém značek pro efektivní čtení a myšlení
Tato aktivita je složena ze tří částí. V první části musíme žákům pořádně vysvětlit systém značek, kterými si budou označovat většinou na krajích řádků různé informace dle našich požadavků: fajfka, minus, plus, otazník.
Následně ponecháme žákům dostatek času k pročtení článku, který je vybrán záměrně dost dlouhý a odborný. Odbornost článku odpovídá střední škole. Žáci nemusí zdaleka rozumět všem pojmům, ale musí si uvědomit právě ty, které neznají a nerozumějí jim. Zároveň se dává prostor talentovaným dětem k získání dalších informací o probíraném tématu (nyní o vodě) a možnost položit si další otázky. Tím se u nich rozvíjí znalosti do širších souvislostí.
Třetí částí je reflexe. To znamená, že učitel pracuje se záznamy žáků. Společně procházíme text např. po odstavcích a vybízíme žáky, aby se podělili s ostatními o to, co si poznamenali ke každému odstavci, každé stránce.
Je praktické, pokud žák nejdříve blíže popíše, kde v odstavci mají ostatní informaci hledat (např.: v druhém odstavci, třetím řádku se říká, že…).
V další fázi dá učitel prostor k diskuzi k nahozenému tématu. Ideální je, pokud se žáci rozmluví a jsou schopni sami diskutovat. Tím dávají čas učiteli, který sleduje diskuzi a přemýšlí o závěrečném stručném vysvětlení problému, který se objeví. Můžeme si dělat poznámky o průběhu diskuze, abychom se k zajímavým a podstatným otázkám nezapomněli vrátit. Je vhodné, pokud se žáci sami rozmluví, nezasahovat do diskuze ani v případě, že se objeví nesprávný názor. K tomu se učitel vrátí až v závěrečném slovu. Pokud padnou otázky nebo problémy, na které neznáme odpověď, doporučuji to přiznat a zjistit si informace do příští hodiny. Taky je možné uvést, že problematika je tak náročná, že ji nelze na úrovni základní školy vysvětlit. To je často pravda.
Časový plán:
5 minut na vysvětlení metody I.N.S.E.R.T.
25 minut na samostatnou práci žáků.
15 minut na diskusi.
Poznámky a doporučení:
· Je třeba si hlídat čas a nezůstávat dlouho u jedné informace.
· Snažte se, aby každý žák dostal v hodině slovo.
· Pozorujte žáky při samostatné práci. Co můžeme zjistit:
- část žáků ani nedočte text, protože mu jednoduše nerozumí
- první, daleko před ostatními, jsou hotovi žáci s nejhorším prospěchem a je zajímavé pozorovat jejich chování, když jsou spolužáci ponořeni do práce (práci většinou nedodělají a potom se vymlouvají např., že si dalších úkolů nevšimli nebo že nevěděli, že to musí vyplnit vše)
- někteří žáci kladou neustále otázky, které v textu najdou vysvětlené nebo byly vysvětleny před prací, ti nejsou schopni se soustředit
- žáci, které práce zajímá, často „rušitele“ slovně usměrňují
- pilní a nadaní žáci mají s textem skutečně co dělat celých 25 minut
· Často diskutované pojmy ze článku: dehydratace krystalohydrátů, totální destrukce, statická, dynamická rovnováha vody, spotřeba vody, kde spotřebuji denně tolik vody
· V závěru hodiny je třeba odpovědět na otázky z textu.
Odpovědi na otázky:
3. a Koloběh vody je z geologického hlediska rychlý proces.
3. b 1,5 miliardy km3 = 1 500 000 000 km3 = 1,5 . 109 km3 =
1 500 000 000 000 000 000 m3 = 1, 5 . 1018 m3 → za pětkou bude 17 nul před desetinnou čárkou.
3. c Ano, lze. Spotřeba vody v domácnosti dlouhodobě klesá.
3. d Hydrosféra
Co je třeba připravit:
· nakopírované články a pracovní listy pro každého žáka, mm papíry, sada křivítek
Poznámka:
Druhou část práce doporučuji pořádně promyslet!
Hodnocení práce:
Druhou část práce doporučuji nehodnotit známkou.
Závěrečná doporučení:
· jako součást závěrečné práce můžeme zařadit veřejnou prezentaci výsledků, např. ve třídách druhého stupně při výuce přírodních věd, před vedením města, v regionálním tisku, na nástěnkách…
· pokud se pozorování bude každoročně opakovat, je zajímavé porovnávat výsledky z minulých let